Cesta juniorek k titulu

pátek 22.4.2016 | Redakce |  

Každá z nás se probouzí s nervozitou, někdo s větší, někdo s menší, každá víme, že nás čeká první důležitý krok. Sraz na hale je celkem brzy, ale přesto se všechny scházíme v šatně s dobrou náladou. Příprava na zápas je v plném proudu, pletení copánků, tuny laku na vlasy, barvičky na obličej, make-up samozřejmě nesmí chybět. Před odchodem na rozcvičku si pouštíme naší píseň ,,Baník‘‘ a poté se ještě přesouváme do kanceláře, kde je nachystáno motivační video.

Cesta juniorek k titulu

 
 
 

Všechny už se soustředíme a zároveň se smějeme tomu, jak kdo vypadal zamlada :D Při rozcvičce máme bojovnou náladu, povzbuzujeme se a jdeme si pro první krok. Hned od prvního buly je znát, že to bude pořádný boj. Čas 6:48 a my se dočkaly prvního gólu! To nás neskutečně nakoplo a začínáme šlapat jako stroje. Postupně přidáváme dalších 7 gólů a Tatran střílí pouze 2. První zápas splněn, to ale nic neznamená, následuje poctivé vyběhání, protažení, ledová sprcha a soustředění se na druhý zápas. Asi jsme si řekly, že máme dostatečný náskok a podle toho vypadá i část první třetiny. Vztek trenéru nám pomohl k tomu, abychom opět začaly šlapat jako stroje. Tatran dává jeden gól a my 8, což znamená jediné - postup. Výsledky vypadají jednoznačně, ale průběh zápasů takový nebyl. Vyřazujeme Tatran, první krok splněn a musíme se soustředit na nedělní semifinále, které nás čeká s Mladou Boleslavi.
     Sraz je později než v sobotu, všechny krásně vyspinkané přicházíme na halu a jdeme se připravit. Některé z nás trápí zranění, ale přesto jsme všechny odhodlány hrát a pomoct svému týmu. Před zápasem se opět scházíme na motivační video, které nám dodalo sebevědomí, a jdeme Boleslavi ukázat, že do finále patříme my. Čas 5:01 a otevíráme skóre! Radost z gólu neskutečná, diváci nás ženou dopředu a my přidáváme další góly. Boleslavi se však taky podařilo dvakrát skórovat, a tak se jde do druhé třetiny za stavu 3:2. Její průběh je dost podobný jako v té první, držíme vedení, ale soupeřky vytrvale dotahují. V čase 38:34 je srovnáno na 5:5. Prodloužení nechceme a v čase 39:35 se znovu dostáváme do vedení. V důsledku našeho vyloučení následuje čtyřminutová hra 4 na 6 a diváci, trenéři a hráčky se modlí, aby to tam Boleslavi nespadlo. Ukazujeme však, že finále hrát chceme za každou cenu, blokujeme i nemožné. Soupeřkám se nedaří nás prostřelit. Famózní oslabení, famózní Pája v brance, famózní podpora od všech a jsme tam - finále!
     Jelikož do finále postoupily i naše největší rivalky z Vítkovic, tak se bude jednat o čistě ostravské finálové derby, které je opravdovým vrcholem sezóny. Hala se plní, nervozita stoupá a všechny víme, co nás čeká - boj o každý centimetr, boj o to, kdo se stane královnami Ostravy, ale hlavně také mistryněmi ČR. Nabíháme na hřiště a za zvuku hymny České republiky přemýšlíme, jak to vlastně dopadne. Začátek zápasu byl z obou stran opatrný a taky hodně emotivní. Čas 11:56 a Nelinda (Nela Kapcová) nás posílá do vedení. Konec první třetiny nic zajímavého nepřinesl, a tak jdeme do druhé třetiny s jednogólovým náskokem. Ve druhé třetině se emoce trochu zklidnily, bohužel jsme se dostaly pod tlak a toho Vítkovice využívají a srovnávají. Konec druhé třetiny, stav 1:1 a trenéři nás neobvykle posílají do šatny. S Karin si trochu zameditujeme, Kuba nám ani neříká žádnou taktiku, vše známe a je to už pouze o nás. Lukáš pouští přes reprák motivační písničku a všichni tři odchází. My vnímáme písničku, uklidňujeme se a poté to začínáme pořádně roztleskávat a s největším odhodláním nabíháme na hřiště. Do třetiny jsme vstoupily aktivněji a taky jsme za to byly odměněny - čas 35:44 a Škopan (Nela Škopková) dostává tým do vedení, zvedá z tribuny větší část fanoušků a spoluhráčky za ni utíkají. Čas 36:32 a Zuza (Zuzka Šuranyiová) konečně ukázala, že to v beku umí a střílí dělovku, kterou nás posílá už do dvoubrankového vedení. Čas 36:48 a gól bývalé hráčky Vítkovic Evči (Eva Pišteková) pro nás znamená tříbrankové vedení. Jedna minuta a 3 góly? V tomhle je naše síla! Vítkovice si berou time-out a nám je jasné, že půjdou do šesti. My ale navazujeme na poslední 4 minuty semifinále a bráníme jako o život, k ničemu je nepouštíme a v čase 44:41 dává na konečných 5:1 Verča (Veronika Káčová), která si ještě trošku pohrála s vítkovickou obranou a zakončuje do prázdné brány. Bereme si time-out  a domlouváme se, jak vlastně slavit. Diváci jsou na nohou, už nám děkují, střídačka šílí a může se začít odpočítávat. Zazní siréna a je to tady! Pája utíká přes celé hřiště, helma a hokejky lítají všude kolem, všechny hráčky a trenéři utíkají za gólmankou a oslavy můžou začít! Poděkování divákům v podobě rybiček nesmí chybět. Předávání medailí, společné zpívání písně WE ARE THE CHAMPIONS a užívání si TITULU MISTRA ČR V KATEGORII JUNIOREK. Poté jdeme do kruhu a Karin řve:,,Who am I?“ A my odpovídáme:,,I am a champion!“. Následuje zvednutí poháru a vítězný tanec před fanoušky: ,,TAK JSME MISTŘI NOACOO, NOACOO, NOACOOO!“. Oslavy pokračovaly, fotíme se, příjímáme gratulace od rodičů a kamarádů, později následuje pizza ve vipce, tančení, zpívání, ale ty pravé oslavy máme teprve na programu!
     Já smekám klobouk před holkami, protože tréninky nebyly v ideálním tempu, trápily nás zranění, nemoci a nevyvíjelo se to vůbec dobře. Když jsem v sobotu viděla to odhodlání bojovat, věděla jsem, že je to ta správná cesta za titulem. Bylo mi ctí vést tenhle tým a děkuju, že jste to se mnou zvládly. Nezastavily nás ani slzy v očích. Obrovská podpora fanoušků, trenérů a hráček, které sbíraly hlavně zkušenosti, nás hnaly kupředu a tímto jsme si splnily jeden ze svých snů! Ukázalo se, že máme hlavy na správných místech, naše morální stránka je úplně jinde než u jiných týmů a jak říká Kubík: ,,Nekončíme - tohle je teprve začátek!“.
   Nela Škopková  :-)


A jak to viděli ostatní?
Jaký to byl pocit porazit Vítkovice ve finále, když jste ještě minulou sezónu hrály právě za ně?

Evča Pišteková:Pro mě jakožto bývalou hračku Vítkovic by to možná mělo být něco výjimečného, když jsem loni jeden titul vyhrála s nimi a letos to byl boj o můj druhý titul právě proti nim, ale opak je pravdou. Ano, před zápasem jsem měla trošku myšlenky na loňský rok a vzpomínala jsem, ale od prvního hvizdu to byl zápas jako každý jiný, bez ohledu na soupeře. Jsem moc ráda, že se nám to povedlo, děkuji týme.

Déňa Kotzurová: Vyhrát finále je neskutečný pocit, a že to bylo zrovna proti Vítkovicím? Ještě lepší! Osobně jsem to nějak extra neprožívala, přeci jenom už to byl několikátý zápas proti nim. Zápas byl vyrovnaný, ale věděla jsem, že máme ohromně silný tým a v důležitých chvílích jsme to potvrdily.

Jak hodnotíte z pohledu fanouška a zároveň ,,asistenta trenéra‘‘ tento víkend a zisk titulu?

Rostík Škopek: Šlo vidět, že bojují ze všech sil, které už postupně docházely. Holkám jsem titul hodně přál a infarktové stavy za to určitě stály. Moc jim děkuji za krásný víkend. Už teď se těším na příští sezónu a doufám, že bude stejně úspěšná jako ta letošní.  Všem hráčkám přeji pevné zdraví. Velký dík naším trenérským kolegům na střídačku za to, že dokázaly holky perfektně připravit J

Jarda Vrlík:Po loňském ne moc vydařeném MČR jsme do letošních bojů šli se skromnějším očekáváním. Čtvrtfinále proti pražskému Tatranu ukázalo, že u nás na severní Moravě se florbal hraje na vyšší úrovni, což se potvrdilo i v zápase proti Mladé Boleslavi, které jsme svými chybami sice dali možnost vrátit se do zápasu, ale závěrečnými čtyřmi minutami v oslabení jsme ukázali, že si účast ve finále zasloužíme. Finále proti Vítkovicím byl urputný boj, kde nakonec rozhodla kreativita a nápaditost našich hraček nad strojovou hrou Vítkovic. Vítězství FBC Ostrava je pro letošní ročník jednoznačné a zasloužené.

A co na to ,,organizátorka‘‘?

Jana Krůtová (Zuzaníková): Nevím, zda je úplně běžné, abychom se jako rodiče vyjadřovali k vaší společné práci v průběhu celé sezóny. Naše hodnocení, i přes upřímnou snahu, nemusí být vždy objektivní. Jedná se přece o vás, naše děti. 
To, co se vám všem společně podařilo, je však výsledkem toho, že i přes pár zakolísání jste dokázaly odhodit všechny problémy a bolístky, které vás oslabovaly v průběhu roku, a doslova strhnout fyzicky a hlavně psychicky tu chvilku štěstí na svou stranu.
Ten rok pro vás určitě nebyl jednoduchý. Ne vždy jste stály na stejné straně a táhly společně za jeden provaz. Některých se to dotýkalo více, jiných méně. Ale můj názor je, že vás to ovlivnilo všechny. Teď už je pouze na každé z vás, aby si z toho vzala to důležité, svému srdci blízké a třeba ještě s větším úsilím přispěla k tomu, aby se podobný „kousek“, a nemusí to být jen juniorská záležitost, podařilo zopakovat.

Na vaši obranu však musím říct, že i my rodiče jsme někdy nesdíleli stejné názory a trošku se „utápěli“ v pocitech a křivdách svých ratolestí. A to jsme dospělí a zkušenější… Takže na své emotivní projevy máte ve svém věku vlastně ještě právo J.
Jeden moudrý a starý pan trenér nám kdysi říkal, že úspěch kolektivu se nehodnotí podle jedné vrcholné akce, ale podle počtu a chuti zúčastněných se stále dál a dál kolektivu obětovat. Některé z vás určitě nedostaly v zápasech tolik prostoru, kolik by si ony samy přály. Na rodiče radši ani nemyslím. Někdy to bylo z důvodu nemoci, zranění, změny v kádru nebo prostě trenérskou strategií, že jste stály u mantinelu a čekaly, zda se dostanete do hry. Důležité však bylo a je, že jste u toho byly. Byly tam s týmem, s partou holek, na kterých vám snad záleží, a i to, že od vás dostaly povzbuzení nebo třeba láhev vody, mělo svůj význam. Pro vás i pro ně. Takže makejte dál a dál. Ty pocity po každém vyhraném zápase určitě stojí za to. A my vám z celého srdce budeme pomáhat, foukat rány a snažit se, aby ta sportovní bojovnost a urputnost v dobrém ovlivnila váš vstup do skutečného dospělého světa.

A jak to viděla naše ,,dodavatelka energie“?

Marťa Kopková: Ze začátku finále se holky nemohly dostat do hry a bylo to to "vaše" kdo s koho, po druhém gólu se rozjely jako stroje, i přes zranění některých hráček hrály na více jak 100%. Možná měl Kuba zapojit sem tam do hry i třetí lajnu aby první dvě mohly nabrat dech. Nevím, jestli byl Tatran pro holky slabý tým, ale s Bolkou problém měly, i když se nevyvedl výkon rozhodčích, ale s tím se nedá nic dělat. Je to vítězství celého týmu, které si po výkonu s Vítkami určitě zasloužily.


Fotogalerie

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                       

Kompletní fotogalerie

 

Facebook

Copyright © 2017 FBC ČPP Bystroň Group Ostrava & eSports.cz, s.r.o. | Informace o autorských právech a kontakt

Generální sponzoři

Hlavní sponzoři

Partner pro ubytování

Partneři Tipsport Superligy

Partneři extraligy žen

Mediální partneři

Partneři