
V následující článkové minisérii se podíváme na osobní zhodnocení uplynulé sezóny nejvýraznějších postav ženského kádru. Emoce bezprostředně po konci sezóny jsou již za námi a tak je možné objektivně shrnout, jak to všechno vlastně letos bylo a nakolik úspěšná sezóna byla. Jako první se o své hodnocení podělila kapitánka týmu Denisa Kotzurová!
Ahoj všem,
s odstupem času a po prvotním zklamání hodnotím sezonu kladně. Na začátku jsem měla smíšené pocity – nevěděla jsem, jak to celé bude vypadat. Odejít totiž muselo několik hráček ze základní sestavy a tým se prakticky budoval znovu. Musím ale pochválit všechny – jak naše mláďata, tak holky z Polska – že skvěle zapadly, všechno si postupně sedalo a dokázaly jsme vytvořit skvělý TÝM.
Začátek sezony, kdy jsme sice prohrály s Tatranem, ale následně vyhrály nad Vítkovicemi, nám ukázal, že i letos, s obměněným kádrem, dokážeme hrát o ty nejvyšší příčky. Samozřejmě během sezony přišly i těžší chvíle, kdy jsme byly „dole“ a musely jsme si tím projít – ale to k tomu patří. Jako jediné jsme v základní části dokázaly porazit jinak suverénní Tatran. V odvetě jsme pak porazily i Chodov a zajistily si historicky 2. místo po základní části – což asi málokdo před sezonou čekal.
Pro play-off jsme si vybraly Třinec a musím říct, že to určitě nebyl špatný krok. Možná jsme si trochu myslely, že ty zápasy budou výsledkově jednoznačnější, ale ukázalo se, že play-off je úplně jiná soutěž – a Třinec to potvrdil. Zpětně jsem za tu sérii ráda – mělo to náboj, rivalitu, emoce, nasazení. Sice to občas bylo až za hranou 😂, ale tak to prostě je. Troufnu si říct, že všechno odstartoval jeden ostrý souboj a táhlo se to celou sérií. Chtěla bych vyzdvihnout pozvánku Třince, která nás velmi pobavila a zároveň namotivovala. A musím říct, že oslavu jsme si v lajně opravdu užily 😂
Už po skončení základní části jsme věděly, že v semifinále nás opět čekají Vítkovice. Do série jsme šly s jasným cílem – vyhrát. Cítily jsme šanci, ale bohužel se to opět nepovedlo. Zklamání po posledním zápase bylo opravdu velké. Nezbylo nám nic jiného než fandit Tatranu, abychom si z této sezony odnesly alespoň bronzovou medaili – pro většinu holek první z ženské kategorie.
Závěrem bych chtěla poděkovat všem v klubu, kteří se o nás starají a vytvářejí nám nadstandardní podmínky, sponzorům a hlavně skvělým fanouškům, kteří nám vytvářejí parádní atmosféru a neustále nás podporují. Největší poděkování ale patří všem spoluhráčkám a realizačnímu týmu, protože ten progres, který jsme za celou sezonu udělaly, je obrovský – a já jsem neskutečně PYŠNÁ.
Děkujeme a vidíme se v sezoně 2025/2026! ❤️