PITÁKOVÁ: Důležité je pro mě se zlepšovat, nepřešlapovat jen na místě.

sobota 21.12.2019 | Redakce |  

Nikol Pitáková, podzimní posila dorostenek a juniorek, nám poskytla zajímavý rozhovor o svém přestupu a o prvních týdnech a měsících v FBC.

PITÁKOVÁ: Důležité je pro mě se zlepšovat, nepřešlapovat jen na místě.

 
 
 

Kdy ses s Ostravou poprvé dostala do kontaktu?

Samozřejmě ve vzájemných zápasech. Ze začátku jsem Ostravu mimo zápas nijak moc neřešila, ale potom jsem se s ostravskými hráčkami začala bavit na výběrech. První kontakt s trenéry Ostravy proběhl na začátku června tohoto roku.

A ty jsi nabídku na návštěvu tréninku odmítla. Co za tím bylo?

Rozhodně jsem měla radost, že mě oslovil nějaký klub, ale i když mě to v Opavě už nenaplňovalo tolik jako dřív (jak hra, tak trošku fungování), chtěla jsem počkat. Věřila jsem, že se to do začátku sezóny zlepší. Ať přestupem nerozbiju to, co jsme trénovaly. Takže jsem ostravskému trenérovi řekla, že chci zatím zůstat v Opavě. Zpětně trochu lituju, že jsem nabídku nepřijala hned. Mohla jsem se začít posouvat nahoru mnohem dřív.

Co sis v té době vlastně o Ostravě myslela? Jak jsi FBC očima hráčky Opavy vnímala?

No ze začátku jsem si myslela, že hrají hrozně do těla, sekají a celkově nehrají fér. A o jejich trenérovi, že je takový zvláštní. Usmíval se, i když jeho tým prohrával, neřval po nich. V té době mi to přišlo hrozně zvláštní, že trenér neřve, protože jsem byla zvyklá na něco úplně jiného. Od ostatních hráček jsem slyšela, že jsou holky z FBC hrozně namyšlené, nehrají týmově a další ne moc pěkné věci, o kterých jsem až teď zjistila, že nejsou pravda. Přijde mi, že většina lidí si myslí, že je Ostrava taková. Sama nevím proč. Ale ze začátku, když jsem je neznala, tak na mě tak působila.

Proslýchá se, že se v ostatních týmech říká, že dokonce v Ostravě schválně učí hrát zákeřně, lokty atd. Dokázala bys říct, čím je tenhle pohled způsobený?

Nevím, čím to je. Je pravda, že Ostrava hraje díky své kondici tvrdě, a týmy, které na to nejsou připravené a kondici se moc nevěnují, bohužel nějaké důraznější souboje prohrávají. Potom to občas vypadá, jako zákeřné fauly, i když jde jen o rozdíl v síle, rychlosti a zpevnění těla. Dokonce jsem i jednou zaslechla, že trenéři z Ostravy učí hračky dávat lokty, ramena atd., že to trénují na boxovací pytle, jen aby co nejvíce ublížily protihráčkám. Teď vidím, že jsou tyhle řeči jsou spíš jen dané tím, že ostatní týmy se nepřipravují na dospělý ženský florbal, nesoustředí se na důraznější hru, kterou používá většina top týmů jak v ČR, tak hlavně na mezinárodní úrovni, jak je vidět na aktuálním MS žen.

Pravda je, že podobné pomůcky v FBC opravdu jsou. Konkrétně jde o ragbyový narážeč, který se používá k úpolovému posilování (pro zpevnění těla) a k simulování tlaku např. při tréninku prvního kontaktu s míčkem. To ale teď už znáš, když sis v FBC zažila dost tréninků a zápasů naživo. Jak se to seběhlo, že jsi v průběhu podzimu změnila názor a přišla to do Ostravy vyzkoušet?

Bylo to na turnaji dorostenek, na kterém jsme byly společně s FBC. Hrály jsme s Opavou proti Vítkovicím a ten zápas, i když jsme ho vyhrály, opravdu nevypadal dobře. Běhaly a snažily se asi jen 3 hráčky z 12. Nemám jim to vůbec za zlé, každý má na florbal svůj pohled a svoje priority, ale v tu chvíli mi došlo, že pokud se mám opravdu zlepšovat a pracovat na sobě, v Opavě, i když tam mám kus srdce, už to bohužel nepůjde. Nechtěla jsem už na hřišti běhat a snažit se, zatímco ostatní se často jen dívají a berou to spíš jako kroužek. Tak rodiče zašli za trenérem FBC a domluvili jsme se na zkušebním tréninku.

Jaký byl tvůj první dojem z tréninků? Bylo něco výrazně jinak, než na co jsi byla zvyklá?

Rozhodně to byla veliká změna. A zrovna první můj trénink jsem začala ve fitku, kde jsem, přiznávám, málem umřela 😃 Potom následovala hala. Rozhodne mě překvapilo, jak propracovaná jsou cvičení. A hlavně každý trénink jsme dělaly něco nového.

A co atmosféra mezi hráčkami? Přeci jen jsi šla do prostředí, o kterém sis myslela, že není právě týmové a kde jsou namyšlené holky...

Atmosféra je skvělá. Rozumíme si spolu. A jsem ráda, že jsem v týmu právě takovými holkami. Oproti mému očekávání se vůbec nechovají namyšleně a nehrají na sebe. Samozřejmě, že ze začátku jsem se s většinou nijak moc nebavila. Ale potom jsem poznala, že jsou všechny super. Vždycky, když si myslím, že už o nich vím všechno, tak mě zas a znovu něčím příjemně překvapí. Tak super kolektiv jsem rozhodně nečekala. V FBC se navzájem všichni berou jako skutečná rodina a chtějí to všechny ve florbale někam dotáhnout, takže tréninky a zápasy berou opravdu vážně, na což jsem dřív vůbec nebyla zvyklá.

Co tě v FBC nejvíc překvapilo a v čem byl největší rozdíl?

Rozhodně mě překvapilo, jak otevřeně mluví hračky o svých problémech a pocitech, které říkají celému týmu. To mě hodně překvapilo. Dále hra. V Ostravě se hraje úplně jiný styl, než na který jsem byla zvyklá. Je to pro mě sice těžké, ale chvilku cviku a bude to lepší. A samozřejmě je to celkově jiné než v Opavě. Tréninky, zápasy, chování hráček na střídačce během zápasu, kde se navzájem povzbuzují, pochválí se, když se zadaří, nebo naopak uklidní, když se něco nepovede.

Jaká je vlastně na tvůj přestup reakce ze strany Opavy? Přeci jen tam jsi hrála dominantní roli, zatímco v FBC se stále spoustu věcí učíš a na první pohled možná na hřišti nejsi tak výrazná, jako jsi byla dřív.

Většina spoluhráček mi to přála, z trenérů mám spíš opačný dojem. Chtěla jsem se s nimi sejít a promluvit si o tom, ale pro ně to byl asi veliký problém. A tak pouze řekli, že mi podepisují papíry a můžu jít. Co jsem ale vůbec nečekala, že mi dokumenty potvrdí až na úplně poslední chvíli, takže jsem přišla o první zápasy, které jsem za FBC mohla odehrát. Dost mě to od nich mrzí, protože jsme spolu strávili spoustu času a za hodně věcí jsem jim vděčná. Doufala jsem, že na mě budou třeba i trochu hrdí, že jsem se pod jejich vedením zlepšila natolik, že teď mám šanci hrát 1. ligu juniorek v klubu, kde ženy hrají na špičce extraligy žen a kde se můžu následujících několik let rozvíjet a denně se přibližovat k jedněm z nejlepších hráček v ČR. Takovou možnost jsem už v Opavě neměla a abych se dál zlepšovala, musím nejen odehrát co nejvíc těžkých zápasů proti hráčkám, které jsou výrazně lepší než já, ale taky absolvovat tréninky s těmi nejlepšími, což se mi v Ostravě díky napojení týmu juniorek a dorostenek na tým žen docela často daří.

Souhlasím s pohledem opavských trenérů, že jsem pro tým byla důležitá a byla jsem v zápasech výraznější než teď v FBC. Ale pro mě je důležitější se dál zlepšovat, nezůstávat jen na stejné úrovni. Budu se snažit ukázat co ve mně je i v novém působišti a doufám, že FBC pomůžu co nejvíc.

Je to vždycky těžké rozhodnutí, opustit svoji komfortní zónu, kde máš své jisté, ale přešlapuješ na místě, a pustit se do něčeho nového, neznámého a těžšího, abys ses mohla posunout dál. Už se ti dostala pod kůži filozofie FBC, kde jde v první řadě o rozvoj a až v druhé o výsledky? Někomu se může zdát divné, že panuje nespokojenost po výhře 10:0, zatímco po prohře 0:10 může přijít pozitivní hodnocení.

Ze začátku jsem to nechápala. Jak můžete být nespokojení, když jste vyhráli? Potom jsem to ale pochopila, protože jsem to zažila na vlastní kůži. Vyhrály jsme, fajn, ale věděla jsem, že jsem dělala velké chyby a byla na hřišti jak pomatený pošuk. Nikam jsem se neposunula, v ničem se nezlepšila. Na druhou stranu, když jsme pak prohrály např. v juniorkách proti Vítkovicím, byla jsem se sebou spokojená. Věděla jsem, že jsem v zápase udělala maximum, vydala jsem že sebe všechnu sílu a výrazně se posunula v činnostech, na které jsme se měly soustředit. Sice jsem pořád dělala nějaké chyby, ale oproti svému začátku jsem se hodně zlepšila, což je důležitější než výhra nebo prohra.

Takže už rozumíš, proč na vás trenér neřve a proč se občas usmívá i když se zrovna prohrává?

Teď už ano 😊 Potkala jsem hodně trenérů a každý má svůj styl hry. Ostravští trenéři jsou typy, kteří ti poradí, co máš dělat, nebo vysvětlí, jakou chybu jsi udělala. Mají s hračkami navázaný kamarádský vztah, přesto k nim mám respekt. Když máte nějaký problém, vždycky za trenéry můžete zajít a promluvit si o tom. A hrozně se mi líbí, jak se starají o hráčky, které nejsou z Ostravy, pomáhají jim s dojížděním a podobně. Jsem hrozně ráda, že mám takové trenéry.

V čem jsi se od přestupu nejvíc zlepšila?

Myslím si, že určitě v obraně. Kam mám chodit, jak se mám chovat a celkově všechno, co má obránce znát. Potom určitě hra tělem a kondice. Jelikož jsme v Opavě nevyužívaly posilovnu ani další vybavení, nebylo to ani jak trénovat. Takže se teď na sobě snažím makat, aby to bylo co nejlepší, když mám v FBC takové možnosti, jaké mám.

A na co by ses chtěla nejvíc zaměřit v nejbližších týdnech a měsících?

Rozhodně na hru na míčku, přemýšlení a rozhodování ve hře a samozřejmě pokračovat s prací na fyzičce.

Díky moc za rozhovor. Děkujeme za tak pozitivní hodnocení. Je to pro klub velký závazek, abychom tě nezklamali a splnili tvá očekávání. Ať se ti daří a hezké svátky! 😊


 

Facebook

Copyright © 2020 FBC CPP Ostrava & eSports.cz, s.r.o. | Informace o autorských právech a kontakt

Generální sponzoři

Hlavní sponzoři

Partner pro ubytování

Partneři Tipsport Superligy

Partneři extraligy žen

Mediální partneři

Partneři