Po roce, kdy působila ve Švédském Malmö se vrací zpět domů. Před nějakou dobou jsme ti oznámili návrat Denči Kotzurové do našeho klubu a u této příležitosti ti nabízíme také rozhovor přímo s Deňou.
Jak se jí ve Švédsku líbilo nebo nelíbilo, co se naučila, jaké jsou rozdíly mezi Švédskem a Českem nebo samotnými kluby. To všechno jsme s Deňou probrali.
Ahoj Deňo na úvod tě vítám zpět v našem klubu, jak se těšíš na návrat do známého prostředí?
Ahoj Luki, v první řadě děkuji za přivítání, na návrat se těším moc. I když se na jednu sezonu část mého srdce změnilo na růžové, tak pořád převládá to modro-žluté. Přeci jen 6 sezón tady se jen tak nezapomíná. Doufám, že holkám pomůžu být ještě lepší.
Do FBC se vracíš s novými zkušenostmi, které si v loňské sezóně nasbírala ve Švédské SSL. Jak zpětně hodnotíš své rozhodnutí vydat se do země, kde se florbal zrodil?
Jednoznačně toho rozhodnutí nelituji. Moc jsem si tu sezónu užila. Byla to velká zkušenost ať už po florbalové nebo po životní stránce. Poznala jsem spoustu skvělých přátel a prožila hodně zážitků. Myslím, že byl ten správný čas odejít a vyzkoušet něco jiného. Byl to můj splněný sen. V hokeji je nejvíc zahrát si v NHL, ve florbale to je SSL a beru to tak, že ne každému se tohle někdy povede. Jasně někdo může říkat, kdyby si nešla mohla si mít Titul. Ale třeba taky ne že jo
Švédská SSL je bezpochyby nejlepší florbalová soutěž na světě. Co ses během uplynulé sezóny naučila a v čem vidíš ty největší florbalové rozdíly?
Velké rozdíly jsou určitě v celkové rychlosti hry, přímočarosti na bránu a v celkové mentalitě obecně Švédů. Řekla bych, že v naší lize máme mnohdy i technicky vyspělejší holky, ale Švédky to nahradí právě jsou rychlostí, hladem po gólech a v tom je ten největší rozdíl. Na druhou stranu jsou hrozně pozitivní, na všem se snaží najít něco co bylo dobré a na ty negativní věci mnohokrát zapomínají. Řekla bych, že kritiku nesnášejí moc dobře. Další velký rozdíl vnímám určitě v rozhodčích. Ve Švédsku se nepíská skoro nic. A co jsem se naučila? Určitě to, že se prsty nestrkají do mixeru když je v zásuvce, protože chybělo málo a mohla jsem mít 4 a půl prstu nebo jen 4 a to nevím jak bych zvládla hrát 😀 Teď vážně, těžké takhle říct, to se uvidí po pár zápasech zase tady v Česku.
Možná to bude znít namyšleně, ale náš klub má na poměry Českého florbalu nadstandardní zázemí. Jak ale dopadneme ve srovnání s tradičním Švédským klubem, kterým Malmö bezpochyby je?
Namyšleně to rozhodně nezní, protože to tak opravdu je. I v porovnání se Švédskem jsem přesvědčena o tom, že bychom se umístili s horních patrech tabulky. Určitě v Malmö nebyla na hale sauna, bazén, restaurace nebo že by klub měl vlastní autobus. V hale jsme měly vlastní šatnu, fitko kdykoliv k dispozici, ale to už je takový ten standart asi ve většině klubů na nějaké úrovni. Zase ve Švédsku se hodně peněz dá do cestovní. Protože když jezdíte v průměru 6 hodin na každý zápas tak to nejlevnější nebude. Zase musím říct, že na každý výjezdní zápas jsme měly zařízené obědy večeře a svačiny (protože Švédky jsou pořád hladové). A co se týče materiálové stránky tak tam problém taky nebyl.
Spousta lidí určitě žije v domnění, že když jde hráč nebo hráčka do Švédska stává se z něho profesionál/ka. Jaká je ale realita, jaké podmínky je schopný nabídnout klub z nejlepší ligy a jaká je potom realita?
Kéž by to tak bylo 😀 ale né, máš pravdu většina lidí v tomhle domnění žije, ale realita je úplně jiná. Nechci tady teď říkat o Malmö negativní věci to vůbec ne. Osobně mi byla slíbená práce s takovým výdělkem a časovým vytížením abych byla schopná se naplno věnovat florbalu a platit si nájem a další věci spojené s normálním fungováním. Bohužel v průběhu sezony tohle vůbec neplatilo a chodila jsem do práce třeba jen 2x – 3x v týdnu a řešilo se to jen různými brigádami. A jelikož je Švédsko v porovnaní s Českem dražší země bylo to hodně těžké ve všech směrech. A to byl taky hlavní důvod mého návratu zpět.
Věřím, že jsi pozorně sledovala cestu ženského FBC letošní sezónou. Před sezonou nikdo moc nevěděl, co čekat, a nakonec je z toho obrovský úspěch. Jaké si měla pocit z výkonů svého bývalého, teď už současného klubu a jak hodnotíš cestu, kterou holky ušly a zakončily úspěšným Superfinále?
Pokud to šlo, sledovala jsem každý zápas a hrozně jsem holkám fandila. Ze začátku výsledky nebyly moc napovídající tomu, že by to skončilo titulem, ale na to se historie neptá. Prostě Mistři!!! V průběhu celé sezóny udělaly obrovský progress a bylo to vidět každým zápasem víc a víc. O to víc je odměna sladší když ten tým si projde i těžšími chvílemi a ne jen suverénně vyhrávat každý zápas. Jsem na celý tým strašně PYŠNÁ! Zároveň bych chtěla říct, že velkou zásluhu na tomto úspěchu má i vedení klubu, protože to zázemí a podmínky jaké nám jsou schopni vytvořit je neuvěřitelné.
Vím, že jsi osobně byla na Superfinále, tak jak sis tuhle florbalovou akci užila z pohledu diváka?
Ano takovou událost jsem si nemohla nechat ujít. Už když holky postoupily do Superfinále jsem hledala varianty a možnosti, jak to udělat abych tuhle show mohla vidět na živo přímo v O2 aréně. Co se týká fanoušků, znala jsem to jen z vyprávění a videa, jak skvělí byli, ale to co bylo v O2 aréně bylo něco neskutečného. Ne jednou jsem měla husí kůži z toho. Celý zápas jsme fandili a myslím že nás nebylo jen vidět ale hlavně i slyšet!
Vracíš se v uvozovkách jen po roce, ale možná do dost odlišného prostředí. Tým, který vždy měl ty nejvyšší ambice, ale nedokázal je přetavit v úspěch, bude najednou obhajovat titul a stane se lovnou zvěří. S jakými ambicemi se do našeho klubu vracíš?
Musím se přiznat, že mám trochu obavy. Přeci jen tým se trošku změnil, ale já doufám, že mě holky vezmou zpátky bez problému. Ambice mám rozhodně velké. Myslím, že po tom, co holky dokázaly letos, není potřeba si dávat nízké cíle. V první řadě to bude určitě porvat se o co nejlepší výsledek na Poháru mistrů a potom jak už si zmínil, obhájit titul.
Díky úspěšnému superfinále, se v příští sezoně s holkami zahrajete Pohár Mistryň. Jak se na tuhle velkou událost těšíš?
Určitě se těším moc, i když vlastně já osobně jsem se na vybojování účasti na Poháru nepodílela. Takže i za to holkám děkuji a patří jim velký obdiv. Bude to ať už pro klub nebo pro samotné hráčky velká akce. Zahrát si zápasy proti mistrovi ať už ze Švédska, Švýcarska nebo Finska je něco skvělého. Z vlastní zkušenosti (myslím, že i Míša to může potvrdit) musím říct, že hrát proti Thorengruppenu je neskutečný zážitek. Věřím, že se nám povede zahrát kvalitní zápasy a uhrát nějaký pěkný výsledek.
Musím se zeptat ještě na jednu věc, jak dlouho si nad návratem přemýšlela, byla ve hře i jiné varianta než FBC a proč se rozhodla právě k návratu „domů“?
Poprvé nad návratem jsem začala uvažovat někdy na začátku roku, jelikož jak už jsem psala, podmínky nebyly úplně ideální. A někdy kolem března jsem byla na 100% rozhodnuta, že se chci vrátit. Takže určitě to nebylo rozhodnutí na základě toho, že holky vyhrály titul.
Nějaká nabídku přišla, ale jak rychle přišla, tak rychle jsem ji zavrhla. (Někdo si možná dokáže představit odkud byla)
Deňo děkuju za rozhovor a přeju ti hodně štěstí ve staronovém prostředí
Taky děkuji za rozhovor
