Ženy se jako úřadující mistr ligy kvalifikovaly na Champions cup – turnaj těch nejlepších týmů na světě. Těsné a herně vyrovnané utkání s finským mistrem TPS Salibandy naše ženy poslal do boje o třetí příčku, ve které dominovaly proti švýcarskému mistru Kloten-Dietlikon Jets a mohou se tak chlubit titulem třetího nejlepšího týmu světa! Do nejlepší sestavy světa se pak dostala Veronika Tomšová jako nejlepší brankářka turnaje!
Vezměme to pěkně od začátku. Do finského Tampere se holky vydaly už ve čtvrtek ve velmi brzkých hodinách. Cesta do Finska probíhala v duchu dobré nálady, odhodlání týmu bylo všudypřítomné a téměř hmatatelné každým coulem. Cesta proběhla v pořádku a po svém příjezdu se holky vydaly na poznávací cestu po okolí a večer pak trávily regenerací a přípravou. V pátek je čekal ranní trénink, kde si zvykaly na místní podmínky a po dlouhé cestě si zase trochu zvykly na míčky na svých čepelích.
V sobotu je čekalo první utkání turnaje. Do semifinále bylo ženám nalosováno TPS Salibandy, finský mistr a veletěžký soupeř. A světe div se, tým z Ostravy dokázal s Finkami nejen držet krok, dokonce nemalou herní dobu soupeře přehrával. V úvodním zápase nám však chybělo trochu štěstí. Téměř do konce druhé třetiny svítily na tabuli skóre dvě dvojky. Soupeř na konci druhé a začátku třetí třetiny dokázal dvakrát skórovat a i přes dlouhý tlak a zámek Finských hráček na jejich obranné polovině už ženy nedokázaly skórovat a tak je čekala výzva v podobě bitvě o bronz. Buď medaile, nebo nic.
Nedělní zápas začínal již v deset hodin, což se může zdát dostatečně pozdě, ale ve Finsku vychází slunce až po deváté hodině a stávání za noční tmy se na nás po celou dobu pobytu hodně podepsalo. Ženy se s tím však dokázaly poprat a v osm hodin již započaly první kontakty s míčkem na hřišti. Od samého začátku zápasu byly holky lepším týmem a určovaly tempo. Postupně se prosadily Zagórska, Káčová, Bačová a Hudáková a na začátku třetí třetiny už jsme měli čtyřgólový náskok. Soupeřky se sice dokázaly ještě lehce vzpamatovat a v početních výhodách dvakrát skórovat, skvělý výkon Verči Tomšové a celého týmu nepovolil Švýcarkám dostat se na dosah. Sudí zapískal konec a bujaré oslavy mohly začít, jsme třetí nejlepší tým na světě!
V pondělí ráno nás měla čekat pohodová cesta zpět do Ostravy. Helsinki > Krakow > Ostrava. Něco však naší cestě domů nepřálo a letadlo z Helsinek do Krakowa se nad Litvou otočilo a my přistáli znova v Helsinkách. Následovalo dlouhé vyřizování a pět hodin čekání na let do Vídně. V té jsme museli opět skoro čtyři hodiny čekat na let do Krakowa. V 11 hodin večer jsme tedy doletěli úspěšně do Krakowa a z Krakowa do Ostravy už nás dovezl řidič Jarda FBC autobusem až do Ostravy. Co s námi však nepřiletělo byly naše kufry, které se stále hýbou někde po Finsku :).
Polovina hráček a realizačního týmu je sice nemocná, kufry jsou v nedohlednu a pár členů týmu a širšího kádru si zažilo několik krušných chvilek při vzletech letadla, všichni se však shodli na tom, že za ty krásné medaile a obrovský úspěch našeho florbalu to prostě stálo!
